Stanislav Synek cestoval skoro celý život. Mimo jiné strávil 3 roky na cestě kolem světa. Jako tlumočník se totiž účastnil expedice Tatra kolem světa v letech 1987 - 1989. Tři roky žilo pět členů posádky v malém prostoru upraveného náklaďáku. Teď je panu Synkovi 84 let a je posledním, kdo z posádky té slavné expedice ještě žije. A vydává o...
Stanislav Synek cestoval skoro celý život. Mimo jiné strávil 3 roky na cestě kolem světa. Jako tlumočník se totiž účastnil expedice Tatra kolem světa v letech 1987 - 1989. Tři roky žilo pět členů posádky v malém prostoru upraveného náklaďáku. Teď je panu Synkovi 84 let a je posledním, kdo z posádky té slavné expedice ještě žije. A vydává o...
Často se při cestách do světa mluví o nutném očkování. My jsme si na to udělali vlastní názor vyzkoušený na spoustě cest i do takových zemí, jako je Peru, Indie, nebo Madagaskar.
Malé děti můžou zvládat cestování letadlem docela v pohodě. Musí se ale hlavně cítit dobře, být v klidu, cítit se v bezpečí. Pak to zvládají dobře. Mám spoustu vlastních zkušeností, hodně jsem toho zažila s bráchou a poslední dva roky i s naší malou sestřičkou.
Naší Leontýnce je dva a půl roku. Cestuje asi od měsíce a půl. Tehdy poprvé letěla, bylo to do Španělska. První velkou cestu podnikla, když jí byly čtyři měsíce. Dva týdny jsme v tomhle obytném autě poznávali Dánsko. A zvládla to naprosto v pohodě.
Většina lidí má asi cestování spojené s tím, že potřebují mít cestovní pas. Pokud ho ještě nemáte, nevadí. Klidně vyražte do světa i bez pasu. Do spousty zemí totiž nám z České republiky stačí jen občanský průkaz.
Nepostradatelnými kamarády na našich cestách jsou foťáky. Klasické i (a to hlavně) v mobilu. Fotíme pořád a snažíme si díky fotkám vrýt do paměti i to, co by nám jinak z hlavy po čase vypadlo. Dneska nabízíme třetí díl našeho povídání o tom, co a jak fotíme.
Naše fotky jsou vlastně taková kronika. Fotíme skoro pořád, ne až když přijedeme někam, kde je to zajímavé. Fotíme na letišti, při vybalování věcí, na procházce po městě...
Fotky jsou památkou na naše cesty. Fotky nám připomínají, kde jsme byli, jaké to tam bylo, co jsme tam dělali... Proto fotíme skoro všichni. Na každé cestě pořídíme takových pět až šest tisíc fotek, ze kterých pak vybíráme ty nejlepší. Z těch si sami pro sebe děláme na památku fotoknihu.
Už se nemůžu dočkat. Představte si to. Malým letadlem Cessna poletím kolem světa. Tedy správně řečeno - na malém letadle. A poletí můj portrét a logo Eliška cestovatelka. Já sama to budu sledovat z domova po internetu. Ale i tak to bude úžasné dobrodružství.
Často mi někdo říká, když někomu vyprávím o našich cestách, že je to nebezpečné. Že je to moc riskantní. Že oni by si na to netroufli. Nebo že si rodiče takovéhle cesty s dětmi neumí představit. Mně to připadá úplně v pohodě.
